Řekneš o někom něco špatného? Pro mě výzva dokázat opak!

Onehdy jsem kamarádce říkala, co se ve mě odehrává v případě, kdy na někoho slyším něco špatného.

V případě, kdy se od někoho dozvím, že ten a ten je takový a makový, zvláště že takovost a makovost je nějaká špatná vlastnost, jsem nevěřícím Tomášem a je pro mě výzva, dokázat, že to tak není. Nesnáším hážení špíny na druhé a tak si raději zjišťuji věci sama. A osoby, které jsou pošpiňovány stávají se pro mě středem zájmu. A teď se jedna taková osoba v mém okolí vyskytla a já bych velice ráda zjistila, že se jedná o osobu milou a ne nepříjemnou, jak mi o ní bylo řečeno.

Vnitřní dilema aneb jak se zachovat?

Tak je tu pořád ten problém s kytarou. Typický přístup skupiny a ne jednotlivce. Totiž, kdyby se konkrétně našel jedinec, který to udělal, nebo kdyby kytara byla svěřena jednotlivci, nebylo by tolik těžké dočkat se náhrady, obrátit svou zlobu na konkrétní osobu a vypořádat se s nastalou situací. Ale to není můj případ. Kdo to udělal nevím, mohu jen hádat a já nehádám.

V čem je ale větší problém je v náhradě škody. Celé částky se asi nedočkám, a to ne z důvodu, že by na to lidi neměli, oni na to ani chtít mít nechtějí. Typický případ schování vlastní identity v davu a přijmutí co nejmenšího dílu zodpovědnosti a s tím spojené náhrady škody. V situaci kdy já bych někomu něco rozbila, tak bych ho jednak informovala a jednak mu to vynahradila s tím, aby vztah neutrpěl. (nehci si hrát na světce, ale toto patří k základním pravidlům slušnosti )V jiném případě, kdy se jedná o skupinu o mě vůbec nejde, jde všem jen o vlastní kůži.

A nejlepší je fakt, že mi bylo sděleno, že jsem si přes léto vydělávala, tak si klidně můžu koupit novou. Ráda bych proto informovala, že peníze co si vydělám neutratím za kytaru, nýbrž za vzdělání na poli jazyka anglického, které mě přijde celkem na 15 000. Vyúčtovíání pro zájemce dodám.

Mám 100 chutí udělat jednu věc, nechat je koupit novou a pak jim názorně předvést co znamená zničená investice. Zničenou investicí mám namysli velice efektivní rozbití té nové kytary. Přeci jen já kytaru mám, sice hraje špatně ale hraje, tak proč si nezašpásovat a neukázat všem jak se člověk cítí vidí li své těžce vydělané peníze přicházet v niveč. Nehcci být pomstychtivá, jen chci ukázat trochu názorněji, co se v mé duši při otevření "kauzy kytara" odehrává.

Na závěr chci dodat, že mě už ani tak nejde o peníze, ale o další ztrátu iluzí v dobrotu a poctivost lidí, kterým ani přes upřímné či neupřímné omluvy již nemohu věřit a mám teď na výběr, buďto být za pokrytce a hrát s nima hru na "vše je ok" nebo být sama sebou a a tyto lidi vytěsnit ze svého života. Člověk je ale tvor společenský a tak si asi zahraju již zmiňovanou hru a budu se bavit na cizí účet a pro příště si dám pozor. Stále ale existují lidé, kterým věřím a u kterých mám pocit vnitřní čistoty, moudrosti a dospělosti, jelikož k dospělosti patří i fakt, že se umí ke svým prohřeškům přiznat.

Nechci být pokrytcem, ale situace mě k tomu přímo nutí. Fakt teď nevím...