Wilde Oscar - Nightingale and Rose

(1888)

Jeden z nejemocionálnějších příběhů, jaký jsem kdy četla, takový je Slavík a růže. Když jsem ho četla v originále, dokonce jsem málem brečela. Nejedná se o žádné rozsáhlé dílo, je to kratičká povídka, dalo by se říci pohádka, a přesto se mi vryla hluboko do mysli a do srdce a ráda se k ní vracím.

Známý příběh

Příběh je dle mého názoru obecně znám. Mladík chce získat srdce dívky, která je natolik marnivá a poručí si červenou růži a moc dobře ví, že v okolí žádné takové nerostou. Mladík je zoufalý a vypráví to svému kamarádovi. Tento rozhovor zaslechne i slavík, kterému je mladíka líto. Tak si zaletí za bílou růži a ta mu řekne, že jediná možnost, jak zařídit, aby byla červená, je že se na ní napíchne a obarví ji vlastní krví. A tak slavík učiní. Aby krev tekla rychleji zpívá a zpívá (tohle je hrozně smutná pasáž) a ráno již zpěv slavíka slyšet není. Mladík přijde do zahrady a objeví krásnou čevenou růži a předá ji slečně. Ta ho ale odmítne a smrt slavíka, přijde v niveč.

(But the Nightingale's voice grew fainter, and her little wings began to beat, and a film came over her eyes. Fainter and fainter grew her song, and she felt something choking her in her throat.) - taková má malá šťouravá poznámka, angličani považují slavíka za holku :)

Nadčasovost

Celé je to tak dojemné, příběh neopětované lásky a oběti také pro nic. Tímto Oscar Wilde jasně poukazuje na soudobou společnost a na jejich marnivost, hrabivost a neochotu pomoci, nebo docenit něco tak jednoduchého, leč dokonalého, jako je krásná růže. Raději zvolí blýštivé šperky, obrovské peněžní hodnoty, nežli zázrak přírody. Sdílím Wildovo zhnusení nad viktoriánskou dobou a nejen to. Samotný příběh je nadčasový, protože se hodí i do doby dnešní. A tak mi nezbývá nic jiného, než znovu a znovu doceňovat geniálnost a poselství příběhu.

Odkaz na EN text

http://www.readbookonline.net/readOnLine/2180/

110%