Další z děl Petra Šabacha nás tentokrát zavádí do života Matěje, který se narodil 21.8.1951 v Praze (Šabach se narodil 23.8.1951 v Praze) a se kterým prožijeme nejen jeho mládí, ale také poválečný vývoj Československa. Kromě Matěje v knize vystupuje i jeho rodina, z nichž jsou velmi důležité postavy jeho dvou baiček. Babička Marie, která je prokomunistická a babička Irena, která je odchovankyní první republiky a velice vzdělaná. Největší paradox je obsažen na konci knihy, kdy se revoluce dožije pouze babička Marie, které to ale Matěj raději neřekne. Babičce, která by se revoluce chtěla dožít, té se ji bohužel nepodařilo.
S Matějem prožijeme nejzásadnější roky a to 1951, 1957, 1968, 1971 a 1989. Po vpádu rusů se s ním dokonce ocitáme i v Londýně, kam odcestuje na pozvání přítelkyně babičky Ireny. V Anglii se setkává i se svojí sousedkou a velkou láskou Alenkou, která tam vycestuje jako au-pair. Setkání však nedopadne nejlépe, Matěj se opije a Aničku poté v Anglii již nevidí. Nakonec se Anička vdá za němce Franze a emigruje do Německa. Ale to jsme již zpět v Československu, kam se Matěj nakonec rozhodne vrátit. Stesk po domově a možná i strach z emigrace do Kanady, kam ho láká slovenský přítel Laco ho přimějí k návratu do své domoviny i když ta je mezitím pod nadvládou rusáků.
Matějovi se podaří vycestovat ještě jednou a to do Jugoslávie a Řecka, kde zjistí, že i řekové pod návalem rusismu zapomněli na své kořeny a uctívají Lenina a Stalina. Sám Matěj přijímá život takový jaký je, nepůsobí potíže a tak se v poklidu dočká roku 1989 a může se s již zestárlou tetou Danielou zúčastnit sametové revoluce.
Jedním z Matějových kamarádů je i rus Vladimír Gubajev, jakojeinný byl po vpádu rusů schopen ruskou abecedou napsat heslo na transparent a který se po výměně profesora na češtinu nehorázně opil vodkou a přišel tak do školy.
Kniha je plná milých i nemilých příhod a čte se stejně tak jako ostatní Šabachovy knihy s úsměvem na rtech.
Zajímavosti: Z knihy jsem se dozvěděla, že Oxford Street byla původně označována jako way to Readeng a také to, že sirény znamenaly atomový útok a zvony chemický útok.
S Matějem prožijeme nejzásadnější roky a to 1951, 1957, 1968, 1971 a 1989. Po vpádu rusů se s ním dokonce ocitáme i v Londýně, kam odcestuje na pozvání přítelkyně babičky Ireny. V Anglii se setkává i se svojí sousedkou a velkou láskou Alenkou, která tam vycestuje jako au-pair. Setkání však nedopadne nejlépe, Matěj se opije a Aničku poté v Anglii již nevidí. Nakonec se Anička vdá za němce Franze a emigruje do Německa. Ale to jsme již zpět v Československu, kam se Matěj nakonec rozhodne vrátit. Stesk po domově a možná i strach z emigrace do Kanady, kam ho láká slovenský přítel Laco ho přimějí k návratu do své domoviny i když ta je mezitím pod nadvládou rusáků.
Matějovi se podaří vycestovat ještě jednou a to do Jugoslávie a Řecka, kde zjistí, že i řekové pod návalem rusismu zapomněli na své kořeny a uctívají Lenina a Stalina. Sám Matěj přijímá život takový jaký je, nepůsobí potíže a tak se v poklidu dočká roku 1989 a může se s již zestárlou tetou Danielou zúčastnit sametové revoluce.
Jedním z Matějových kamarádů je i rus Vladimír Gubajev, jakojeinný byl po vpádu rusů schopen ruskou abecedou napsat heslo na transparent a který se po výměně profesora na češtinu nehorázně opil vodkou a přišel tak do školy.
Kniha je plná milých i nemilých příhod a čte se stejně tak jako ostatní Šabachovy knihy s úsměvem na rtech.
Zajímavosti: Z knihy jsem se dozvěděla, že Oxford Street byla původně označována jako way to Readeng a také to, že sirény znamenaly atomový útok a zvony chemický útok.
1 komentář:
nepamatuješ si jak se jmenoval Matěj příjmením, a jak se jmenoval jeho strýc?
Okomentovat