Citáty z knih

"Máš oči jako tabák" (Václav Hrabě)
"Mrs. Dalloway said she would buy the flowers herself." (Virginia Woolf)
"Láska je." (Paulo Coelho)
"Na cestě není cíl, cesta je cíl." (Beat Generation)

27 prosince, 2007

Feťák

Tohle je povídka, kterou jsem napsala asi před 3 roky v období fascinace Trainspottingem

Ty zatracenej feťáku, už seš zase v tom.Tvoje existence je naprosto v prdeli, jediny na co myslis je ten zasranej fet.To svinstvo co si pichnes a co ti prostoupi telem. To svinstvo co tak nenavidis a milujes zaroven, to co ti pokazdy tak nadherne prostoupi telem. Je jako tvuj nejlepsi pritel, kterej te kazdej den zrazuje, ale ty mu porad dal odpoustis a veris, i kdyz vis ze zitra te zradi zas. Ta extaze, uvolneni, pohlceni, ta absolutni bezstarostnost.Ta bezstarostnost o ktery vis, že za chvili zmizi ze te opusti, ze te v tom necha zase samotnyho. Nemuzes bez ni uz zit. Ses na ni totalne zavislej, protoze se bojis bejt sam. Ale ona zmizi stejne rychle jako molekuly toho zasranyho fetu. Zmizi jako zenska po probdely noci, ktera zanecha svy telefoni cislo na nocnim stolku. A pak zas nanovo nahovno. Neda ti to, zvednes sluchatko a zavolas ji. Pri pomysleni na dalsi den nebo noc bez ni mas pocit ze se zblaznis. Poti a tresou se ti ruce, snazis se to uklidnit, ale cim vic se snazis, tim je to horsi.Mas pocit ze ti praskne mozek a roztristi se na tisice malych kousku,ktery nekontrolovatelnou rychlosti vstoupi do atmosfery a celou ji zaplni, celou ji zamori. Ta davka do tebe pronikne stejne tak jako ty do ty holky. A vsem bude na chvili dobre, zapomenou na malou dobu na vse kolem, to je to, pro co to delas. A takhle to s tebou jde dal a dal, kazdej den znovu a znovu. Cas je relativni

Milujes je, obe. Ony to vi. Ale uz tu nemuzes bejt pro obe. Musis se rozhodnout. Bere ti to veskerou tvou energii, ze vnitr te to vycucava.Vis, ze tim ublizis . Ale musis, musis zvolit to nejlepsi reseni. Jinak by ses snad zblaznil. Svou laskou te obe pomalu ale cilene zabiji, zabodavaj do tebe postupne jeden sip za druhym, a ty se nemuzes branit. Vlastne ti to nevadi, vis ze to tak ma byt. Uz od ty doby co jsi zacal premyslet o svym zivote to vis. Uz davno jsi smiren s tim, ze te zabiji. Ze te zabiji ty dve, ty dve tak naprosto rozdilny a opacny veci. Ty dve kurvy, laska a fet.Ani bez jedny se nedokazes, nebo snad ani nechces obejit. Ani jednu nedokazes zranit. Ale tu jednu to boli. Tu zenskou, kterou tak horoucne milujes, a ktera tebe miluje nespocetkrat vic, to neskutecne boli. A proto ji musis pomoct, ulehcit ji to, odstranit tu pricinu bolesti. Ona to jeste nevi., nic netusi, ale dnes se s ni rozloucis.Ale tak aby to nepoznala, aby mela dojem, ze se zitra zase uvidite.Jak rad bys ji zitra videl, jak rad by ses s ni chtel od srdce zasmat, jak rad bys s ni chtel i zestarnout, ale nejde to. Ted je tak stastna, tak si ji chces pamatovat. Ty zijes dneskem. Zitra se nepocita. Kazdej musime jit dal, uz ti nechci dal ublizovat. Miluju te tak, ze pro to abys byla stastna, odejdu z tvyho zivota. Vim, bude te to bolet, budes mi to vycitat, budes se trapit, ale ver mi, to prejde.Jednoho dne se probudis a pujdes dal. A budes stastna, budes mit rodinu, milujiciho manzela a nadherny deti. Ty si to zaslouzis. Ver mi tenhle svet neni stvoren pro nas oba, ty ho milujes ale ja ho nenavidim. Tenhle svet je pro me jako vezeni, ze kteryho je jen jeden jedinej vychod. Tenhle svet je zkazenej. Jaka absurdita ze ten svet za toho zkazenyho povazuje me. Ale ja si to uvedomuju narozdil od tech kapitalistickejch krys, ktery te od narozeni jen kopaj do prdele a podrazi ti nohy. A podrazi nohy vsem novym generacim, jde jim jen o ne samotny. Je to jak epidemie, jen si snazi nahrabat prachy, a vetsinu tim nakazi. A je jen malo takovych , kteri se vymykaji ty zpropadeny vetsine. Ale je jich malo. Zatracene malo.Nebo malo takovejch znam.Kdysi jsem take byval jeden z nich, nez mi ty krysy sezraly vsechno pro co sem drel. Podkopali vsechny my moralni hodnoty, a ted se na me divate ze shora, jak se pomalu rozpadas. Jo prachy holka, ty dnes znamenaj zivot. Ale ted rikam, uz dost! Uz na me nebudete cumet jako na nejaky cviceny zvire v cirkuse, uz nebudu vase cvicena opicka. Sezerte se tu navzajem, ja pri tom nebudu.

Uz je to zas tady, je mi hur a hur. Mam pocit ze se mi rozlitnou streva a pristanou na tech zdech kolem, mam pocit ze se z toho pobleju. Zveda se mi zaludek. Ale to bude dobry, musim se uklidnit, uz jen tri, dva jeden schod. Vodevri, ty zasranej parchate, doprdele vodevri ty dvere, musis mi dat davku, tak delej. Sezer si ty prachy, nacpi si je treba do prdele ale uz sakra vodevri. Stojim tu na chodbe a je tak tak ze se drzim na nohach. Busim do dveri, sam se divim, ze jsem dosel az sem. Nejlip by bylo, kdybych uz nikam nesel.Ale to bych svy lasce nemoh udelat. Posledni chvile chci zazit s ni, chci bejt stastnej, stastne zamilovanej, uz naporad, navzdy...

Konecne, konecne ji mam, holku moji zlatou. Jeste jsme se nespojili ale jen ten pohled na ni mi dela moc dobre. Zatim je mrcha zavrena v ty strikacce, ale to se hned zmeni. Pojd ke mne milacku. ... Uz mi neni tolik spatne, tenkej kovovej hrot pronika do myho tela, prostupuje kuzi a hleda si svuj cil tak dlouho dokud si ho nenajde a nenapoji se na nej. Molekuly krve a fetu se misi a vznika explodujici vybusnina. Citim jak me to uvolnuje. Citim, jak se celej vznasim, je to lepsi nez kdy jindy. Vstoupam vzhuru k oblakum, svet se pomalu vzdaluje, vsechno se zpomaluje, chce se mi uplne vypnout. Zaviram oci, myslim na obe my holky a se slovy miluji te usinam.Muj korab pomalu odplouva dal, vzhuru ke hvezdam, vstric porozumeni a vecnymu klidu duse. Jsem volnej...