Seznam přečtených knih za poslední dobu

Na cestě
Jatka č. 5
Studna osamění
Hovory s T.G.M.
Blues pro bláznivou holku..
Horečka
Marťanská kronika
Nebe pod Berlínem
Zvlčení
Podivný případ se psem
Zpívám o sobě
Johnny si vzal pušku
Vyhoďme ho z kola ven
Sapfó
Písně z Lesbu
Stařec a moře
Flush
Příběhy železné opony
Komu zvoní hrana
Povídky od Hemingwaye
Paní Dalloway(ová)
Motocyklové deníky
Konec světa
Antigona
Směšné lásky
Zeď
Ginsberg
Hloupí bílí muži
Tajný deník Adriana Molea
Šifra mistra Leonarda

One flew over Cuckoo´s neck by Ken Kesey

Společnost versus jedinec. Touha ovládat, nebýt ovládán. Jaká je hranice mezi normálností a bláznovstvím, pokud vůbec nějaká je? Všude je mlha a ovlád nás Kombajn. Raději zabít než nechat hnít...


Asi takhle bych charakterizovala toto velice čtivé a přitažlivé dílo amerického spisovatele Kena Keseyho, který žil v době beatníků, tvořil v jejich duchu a ale sám jak sám o sobě prohlásil, byl někdo mezi, mezi beatníky a mezi hipstery, kteří přišly o několik málo let později.

Vyhoďme ho z kola ven (Přelet nad kukaččím hnízdem) je bezesporu nejznámnější kniha Kena Keseyho nebo je s ní alespoň nejvíce spojován. Sám Kesey ale napsal i jinou (a možná i lepší), kterou mám zatím rozečtenou. Rozhodně dílo VHZKV je psáno velice čtivě, nijak těžce a čte se bezesporu raz dva.

Hlavní děj myslím že netřeba představovat, ale i tak velice stručně. Do psychiatrické léčeny, která má pevný řád a kterou vede vrchní sestra Ratched(ová) nastoupí McMurphy, odsouzenec, který si zde má odpykat trest. S McMurphym na oddělení přijde ale i vzdor, vzor, vůdce, změna, touha po svobodě, touha po rozložení systému atd...To se povede, ale za cenu McMurphyho obětování (operaci mozku -> ztráta jeho identity -> vegeťák)

Dílo je úchvatné, ano teď to mohu říct, mohu to přiznat. Vzdorovité, ukazující na to jk nás společnost ovládá, jak sami toho málo zmůžeme, o tom, jak nás společnost škatulkuje, má tendenci nás ovládat a o tom, jak ti uvědomělí se nevzdávají a jsou schopni sebeoětování za vidinou změny k lepšímu.

Vykreslení charakterů postav je také velice zdařilé, oproti "Tak mě někdy napadá" je zde méně popisu krajiny, ale to bude asi i tím, že v blázinci moc krajiny není. :D

Spojíme li si historickou dobu s tímto dílem dospějeme k názoru, že psychiatrická léčebna je ve skutečnosti velice chytře zaobalená Amerika. Amerika se všemi těmy zákony, některými více či méně nesmyslnými, plná lidí alias pasoucích se oveček jdoucí za jedním vlkem, až do doby kdy se objeví jiný vlk, chceme li beránek, tak trochu kapitalistický beránek, který chce něco pro sebe ale i pro své ovečky a nevyvede je z vkovo zajetí, za cenu sebeobětování. A systémse hroutí, ohrada padá, bylo jen otázkou času, kdy již zrezivělé hřebíky povolí.

ZBYTEK POZDĚJI

100%