Hunter Evan: Blackboard Jungle

Málokdo by čekal, že Evan Hunter, autor vtipného románu z prostředí průmyslové školy, by mohl mít něco společného s autorem celosvětově známých detektivek Edem McBainem. Zkušený čtenář však ví, že se jedná o pseudonymy jednoho jediného člověka, Salvatora Lombiniho. Tím, že píše pod svými pseudonymy, získává možnost, stvořit několik na sobě nezávislých autorů, kteří si tzv. nelezou do zelí a ani kritikové nemohou jeho díla hodnotit na stejných rovinách. Ed McBain patří k těm autorským jménům, jejichž knihy se prodávájí téměř samy, jsou komerční a jejich proslulost jim zaručuje téměř automatický úspěch. Aby ale samotný autor světu předal více než komerčně úspěšné bestselery, rozhodl tak trochu rozdvojit a svá serioznější díla psát pod jiným jménem. Dílo Evana Huntera Džungle před tabulí (The Blackboard Jungle) by mohlo být klidně považováno za zčásti autobiografické, jelikož autor sám kromě jiného ve svém mládím působil jako učitel na střední odborné škole v New Yorku.

Džungle před tabulí (Blackboard Jungle) je příběhem Richarda Dadiera, novopočeného učitele, který nastupuje na své první škole, střední průmyslové severní manuálce. Průmyslové školy nejsou zrovna snem každého učitele, jeden z pedagogů o ní mluví jako o jakési žumpě společnosti, která přetéká. Dny Richarda Dadiera jsou velice krušné, již první hodinu se přesvědčí o tom, že příručky, které má dokonale nastudované mu nepomohou řešit vyhrocené situace ve třídě. Nepodaří se mu ani přimět chlapce, aby ho nenazývali šéfe. Do toho všeho je jeho žena těhotná.

Hned první den se mu podaří si u žáků vydobýt špatnou pověst a to tím, že zachrání kolegyni od znásilnění. Chlapci mu to zazlývají a když jde v pátek se svým kolegou do baru zapít první týden, netuší, že se chystá jejich přepadení. Chlapci si na ně počkají a v temné uličce je surově zbijí. Žáci buďto zlobí nebo zastávají taktiku pasivní rezistance. Richardův kolega se po dvou měsících rozhodne s učením skončit, ale Rick vytrvá. Před Vánoci je pověřen přípravou besídky, kde zjistí, že jeho nejzlobivější žák Miller (jediný černoch v jeho třídě mající nejvyšší IQ) má dvě tváře. Ve třídě je zlobivý, ale na besídce pracuje s nejvyšší pílí a dokonce si s Rickem i povídá. Před Vánoci na poslední hodině se Rickovi dokonce podaří u chlapců vzbudit takový zájem o povídku o rytíři, která přeroste v diskuzi a chlapci se dokonce dozví, že se jednalo o alegorii. Patrně jediná věc, kterou je Rick naučil.

Souběžně probíhá i trápení Rickovi ženy, která začne dostávat anonymní dopisy, že má Rick jinou. Ředitel Small dostane stížnost na Ricka a pošle na něho inspekci. Insektor špatně pochopí to, že Rick vyvolává jen některé žáky (a nevyvolává ty problémové), z toho ředitel dojde k závěru, že se Rick chová rasisticky. To se ale brzy vyřeší.

Rick se nakonec nezúčastní vánoční besídky, protože Anne začne rodit. Dítě se bohužel narodí mrtvé. To a vše okolo má vliv na Rickovu psychiku a tak se do školy v lednu vrací s tím, že ty žáky nenávidí. Vyvrcholení přijde v momentě, kdy ho žák West provokuje přízvyskem „Daddy“, což se Ricka dotne a uchopí Westa za límec a dá mu do huby. West ale vytáhne nůž a začne s ním Ricka ohrožovat. Nakonec ale Rick za pomoci třídy Westa a jeho komplice přemůžou. Pomůže mu v tom hlavně Miller.


Kniha je náhledem na multikulturní americkou společnost a také nám ukazuje problémy nejen tamního školství. Rick je vnímám nejen profesně, ale i jako člověk, který se musí starat o rodinu. Také se citlivě dotýká témat jako je například násilí na školách nebo rasové předsudky. Kromě černocha Millera jsou ve třídě i Portorikánci nebo Italové.

Zfilmováno roku 1955

Nezapomenutelné momenty: Zmlácení Ricka a jeho kolegy, rozbití gramodesek Rickova kolegy Joshe, vánoční besídka a černošští andělé, rvačka ve třídě.

Šabach Petr: Babičky

Další z děl Petra Šabacha nás tentokrát zavádí do života Matěje, který se narodil 21.8.1951 v Praze (Šabach se narodil 23.8.1951 v Praze) a se kterým prožijeme nejen jeho mládí, ale také poválečný vývoj Československa. Kromě Matěje v knize vystupuje i jeho rodina, z nichž jsou velmi důležité postavy jeho dvou baiček. Babička Marie, která je prokomunistická a babička Irena, která je odchovankyní první republiky a velice vzdělaná. Největší paradox je obsažen na konci knihy, kdy se revoluce dožije pouze babička Marie, které to ale Matěj raději neřekne. Babičce, která by se revoluce chtěla dožít, té se ji bohužel nepodařilo.

S Matějem prožijeme nejzásadnější roky a to 1951, 1957, 1968, 1971 a 1989. Po vpádu rusů se s ním dokonce ocitáme i v Londýně, kam odcestuje na pozvání přítelkyně babičky Ireny. V Anglii se setkává i se svojí sousedkou a velkou láskou Alenkou, která tam vycestuje jako au-pair. Setkání však nedopadne nejlépe, Matěj se opije a Aničku poté v Anglii již nevidí. Nakonec se Anička vdá za němce Franze a emigruje do Německa. Ale to jsme již zpět v Československu, kam se Matěj nakonec rozhodne vrátit. Stesk po domově a možná i strach z emigrace do Kanady, kam ho láká slovenský přítel Laco ho přimějí k návratu do své domoviny i když ta je mezitím pod nadvládou rusáků.

Matějovi se podaří vycestovat ještě jednou a to do Jugoslávie a Řecka, kde zjistí, že i řekové pod návalem rusismu zapomněli na své kořeny a uctívají Lenina a Stalina. Sám Matěj přijímá život takový jaký je, nepůsobí potíže a tak se v poklidu dočká roku 1989 a může se s již zestárlou tetou Danielou zúčastnit sametové revoluce.

Jedním z Matějových kamarádů je i rus Vladimír Gubajev, jakojeinný byl po vpádu rusů schopen ruskou abecedou napsat heslo na transparent a který se po výměně profesora na češtinu nehorázně opil vodkou a přišel tak do školy.

Kniha je plná milých i nemilých příhod a čte se stejně tak jako ostatní Šabachovy knihy s úsměvem na rtech.

Zajímavosti: Z knihy jsem se dozvěděla, že Oxford Street byla původně označována jako way to Readeng a také to, že sirény znamenaly atomový útok a zvony chemický útok.

Twain Mark: Dobrodružství Toma Sawyera

Mark Twain (vlastním jménem Samuel Clemens) byl americký spisovatel, který stvořil nezapomenutelnou dvojici Toma Sawyera a Huckleberryho Finna. Narodil se 30. listopadu 1835 na Floridě a zemřel 21. dubna 1910 v Reddingu, Connecticut. Dětství prožil s rodiči a sourozenci v městečku Hannibal ve státě Missouri. To se mu stalo i předlohou pro St.Petersbourg, městys ve kterém žili Tom a Huck. Samotný Samuel Clemens nedokončil základní vzdělání a učil se hlavně během procesu jeho tvorby. Sám byl velkým dobrodruhem a v roce 1859 získal kormidelnickou licenci. Kormidelníkem byl do roku 1861, poté přišla očanská válka a splavnost Mississipy byla zastavena. V pozdějších letech se věnoval například i hledání stříbra. Jeho pseudonym pochází od označení "dva sáhy", což je hloubka vody, která umožňuje bezpečné proplutí parníku. Již před ním tento pseudonym použil jiný muž, kterého Samuel Clemens znal a po jeho smrti se rozhodl vzdát mu hold tím, že bude pod tímto pseudonymem vystupovat.

Dobrodružství Toma Sawyera (1876)

Jak již název napovídá, kniha je věnována Tomu Sawyerovi a vypráví nám o jeho životě s tetičkou Polly v městysy St. Petersbourg. Tom je velký uličník, který má pro dobrodružství uděláno. V duši je ale hodný a tetičku má rád. Jeho věrným druhem se stává Huckleberry Finn, klučina, který nemá domov a chodí v potrhaných šatech. Tom ani není hloupý, je hodně vynalézavý a umí strhnout i kamarády kolem sebe. Což nám dokazuje v příhodě s malováním plotu, kdy se mu podaří chlapce nalákat, aby plot za něho natřeli. Jedna z hlavních zápletek je vražda jednoho obyvatele St. Petersbourghu, kterou Tom a Huck vidí, ale bojí se promluvit a tak je neprávem obviněn Muff Potter. Muff mimochodem znamená v překladu nešika či nemotora. Chudák byl tak opilý a nepamatoval si, že pravým vrahem je Joe Indián. Tom se nakonec rozhodne promluvit, ale Joe Indián během procesu uteče a od té doby se oba chlapci bojí. Poté se rozhodnou najít poklad a když ho večer hledají, zaslechnou jak se Joe Indián se svými komplici chystají opustit svůj úkryt, pomstít se jedné ženě a poté zmizet. Huck nahlásí, co se chystá, ale Joe Indián zase uteče a schovává se v jeskyni, kde se tou dobou ztratil Tom s kamarádkou Becky, do které je zamilovaný. Tom i Becky se ocitnout celkem blízko smrti, ale Tomovi se podaří oba zachránit. Před tím zjistí, že se Joe Indián schovává v jeskyni. Když jsou děti nalezeny, je jeskyně zapečetěna. Jakmile se to Tom dozví, řekne to mužům a společně utíkají k jeskyni, ale Joe Idián je už mrtvý. Na konci příběhu se chlapcům podaří najít Joeův zakopaný poklad v hodnotě 12 000 dolarů a stanou se z nich vážení občané. Huckovi se ale pozornost moc nezamlouvá, jako spořádaný občan se musí mýt a chodit v čistém oblečení a tak nakonec od vdovy, která se o něho od doby, kdy ji zachránil život stará, uteče. Tom ho ale naláká na nová dobrodružství a Huck se rozhodne překonat a ke vdově se vrátit.

Tom Sawyer

Jaký je vlastně Tom Sawyer? Je hodný nebo zlý? Domnívám se, že Tom je od přírody hodný, ale sociální prostředí v něm podněcují zlobivost. Cokoli dělá, tak jen pro to, aby se nenudil, aby vzbudil pozornost, aby byl vidět. Asi nejvíce je to vidět v příhodě, kdy se Tom se svými 2 kamarády ztratí na ostrůvku a obyvatelé St. Petersborough si myslí, že jsou chlapci již po smrti. Tetička Polly je velice špatná z toho, že Tom už se asi nikdy nevrátí a dokonce vzpomíná na jeho lumpárny. Tom jednou tajně večer přijde zpět k tetičce do domu a tam vidí, jak je smutná. Když Polly usne, políbí ji, ale i tak se vrátí zpět na ostrov s tím, že jejich plán, vrátit se až na zádušní mši, dodrží. I když je mu líto, že tetička trpí, stejně se rozhodne, plán dodržet. A to nám dokazuje, že Tom je hodný, ale zároveň je i rošťák. Kromě toho, je také velmi vychytralý a má dobrodružnou povahu. Také si rád hraje s Huckem na piráty. I když je to velké zlobidlo, má ho každý rád.

Další postavy

Sid - Tomův bratranec, Joe - Tomův kamarád, Marry - sestřenice Toma, vdova Douglassová - ke konci knihy se stará o Hucku, protože ji zachránil, kněz

Abe Kóbó: Tvář toho druhého

Kóbó Abe (vlastním jménem Abu Kimifusa) je zástupcem moderní japonské literatury a spisovatelů, kteří působili v Japonsku v období po 2. světové válce. Kromě prózy se zabýval i dramatem a stal se z něj úspěšný režisér, který ponechával svým hercům volné ruce v tvorbě samotné dramatické zápletky. Vystudoval medicínu, ale prakticky ordinovat nikdy nezačal, protože se po dokončení studií rozhodl naplno věnovat literatuře. Jeho díla jsou většinou výpovědí osamocených hrdinů, kteří vnitřním monologem uvádí čtenáře do svých životů. Častými náměty jsou motivy odcizení, rozpolcenosti a lidské osamělosti. Zajímavým prvkem jeho děl je hojné užití jeho přírodovědeckých znalostí, které umí zpřístupnit obyčejnému čtenáři, který je v tomto ohledu laikem. Jeho díla jsou prostoupena surrealismem a to do té míry, že postavy nemají konkrétní jména. Kritici ho často považují za nástupce Kafky, dokonce byl přezdívám "japonský Kafka". Na tom je zajímavé hlavně to, že se s Kafkovo literaturou osobně nesetkal. Z dramatiků ho oslovil například Samuel Beckett.

Tvář toho druhého (Tanin no kao) je příběhem vědce, který během pokusu v laboratoři utrpí zranění obličeje, po kterém mu zůstanou keloidní jizvy. Kniha je praktickým monologem hlavního hrdiny. Ten se počase rozhodne vytvořit si masku, která by mu umožnila vrátit se do života a nebýt středem pozornosti a objektem zhnusení a strachu. Do té doby, než masku vyrobí, používá k zakrytí obličeje obvazy a černé brýle. Začne tedy pracovat na zhotovení masky, která by mu měla navrátit jeho identitu a která by mu měla pomoci, získat zpět přízeň jeho ženy, která se mezitím stala soucitnou, ale odtažitou. Při tvorbě masky se potýká s rozličnými problémy, ale tím největším je rozhodnutí, jaký obličej vytvoří. Nakonec se rozhodne pro obličej člověka, který je neústupný a sebevědomý. Aby zakryl nesrovnalosti, způsobené špatnou přilnavostí, udělá si masku vousatého muže, který nosí černé brýle. (V té době v Japonsku vousy znamenaly bohémství) Poté, co je maska hotova a on si ji nasadí na obličej, zpočátku si těžko zvyká, ale po čase se mu jeho nová role zalíbí a odvažuje se k činům, ke kterým by se ani za normálních okolností neodvážil. Koupí si nový oblek a zatouží i po vzduchové pistoli. Jak sám přiznává, neví proč. Jsou to okamžiky, kdy ho maska začne ovládat. Vše dospěje tak daleko, že se rozhodne zkusit svést svou vlastní ženu. A to se mu povede. Zpočátku netuší jakto, že byla tak povolná. Pozornému čtenáři však neunikne, že byl jen velice hloupý a nepoznal, že jeho převlek je nedokonalý a že ho jeho žena poznala. Raději než aby byl ovládán maskou, rozhodne se jí vzdát. Napíše dopis manželce (v podobě zápisníků) a nechá na ni, aby se masky zbavila. Konec příběhu je otevřený. On čeká na ženu, která se blíží po schodech do bytu a čeká na ní s plynovou pistolí v ruce.

Kniha je krásným pohledem do psychiky muže, který zahořkl poté, co se k němu svět postavil nespravedlivě. Zahořkl ale tolik, že již nedokáže reálně posuzovat, co se kolem něho děje. Maska ho ovládá čím dál tím více, ale je to skutečně maska, která ho mění? Nebo byl takový už předtím? Je jeho duše ve skutečnosti tak špatná v odrazu masky nebo je on sám v hloubi špatný a vše vyplulo na povrch pod záminkou masky? Obrázek si dotváří čtenář sám a je již okolo poloviny knihy vnímat, kdy mluví hrdina bez masky a kdy mluví hrdina s maskou.

Pink Floyd: Definitivní zpověď

Šabach Petr:Čtyři muži ve vodě, aneb Opilé banány se vracejí

Coe Jonathan: Pár Trotlů