Slovinsko - Lake Bohinj in the evening

Mapa oblasti kam jedu

ETAP HOTEL

Hledáte li pokud možno co nejlevnější ubytování v zahraničí většinou v hlavních či větších městech, můžete své štěstí zkusit v tzv. Etap Hotelu.

Jedná se o jednoduchou formu pokoje, jakési buňky, kde obvykle můžou přespat 1-3 lidé. Cena se pohybuje dle lokality cca od 28 EUR do 45 EUR a platí se ne za osobu, nýbrž za celý pokoj. Výhody jsou bezesporu cenové, protože ve velkých městech se těžko shání levnější ubytování. A co za svých pár EURO můžete čekat? Žádné velké zázraky, nadruhou stranu účel noclehu bezesporu plní.

Po zaplacení ubytování dostanete kartičku se svým PIN číslem. Jedině tak se do své "buňky" dostanete. Po vstupu (alespoň v Budapešti) nás zarazil jakýsi nepříjemný zápach, který byl způsobem dlé mého názoru několika faktory. 1)WC a koupelna se vyskytují přímo v buňce a izolace je minimální 2) Na můj vkus zde probíhá nedostatečné větrání 3) Hodně věcí je uděláno z plastu, který zanechává jakýsi zápach. Jistě člověk a jeho nos se rychle přispůsobí, ale ani tak se mě nepodařilo v noci usnout bez pocitu, sakra tady to smrdí.

Žít delší dobu po takovýchto ubytovnách bych asi nemohla (i když je povětšinou k dispozici WiFi), ale pro účel jednoho přespání se to dá zkousnout a přivřít na chvíli oči, nebo spíše čichové receptory, před typickým zápachem.

Závěrem něco málo k vybavení pokoje. Kromě zmiňovaných sociálních zařízení najdeme v pokoji ještě umyvadlo se zrcadlem, postele, menší psací stolek a hotelovou kabelovou televizi. Občerstvení je možno zakoupit v automatech na chodbě a ráno si můžete dát snídani v podobě jakéhosi bufetu (švédských stolů) asi za 5 EUR.

Celkově sečteno a podtrženo, cestujete li ve více lidech, vyjde Vás nocleh velmi levno. Musíte však počítat s tím, že někdy se Hotely nachází až několik desítek kilometrů od centra (Zastávka nějaké hromadné dopravy je povětšinou nedaleko) a s tím, že to nebude vonět jako u Vás doma. A pokud to u Vás doma nevoní, tak pro Vás Etap Hotel nebude představovat žádný problém.

A jaká že je Budapešť?

Budapešť ve mě zanechala asi takový pocit, že město samotné je výjevem protikladů. Na jednu stranu překrásné historické budovy, na kterých jsem mohla očit nechat, na straně druhé všudypřítomné opravování, jeřáby, socialistický realismus a tak trochu černota. Přišlo mi to tam tak trochu ušpiněné. Pravda, nepobula jsem tam dlouho, a neměla jsem možnost oběvit město jako takové, ale za ty dva dny ve mě zůstanou asi takové vzpomínky a pocity doplněné frustrací z nemožnosti placení Eurem.

Ale abych jen nekritizovala, musím zmínit, že jednou z nejkrásnějších památek vůbec je budapeštský, respektive Maďarský Parlament. Co se do skvostu jak exteriérů tak interiérů týče není lehké najít podobně krásnou stavbu. Hned naproti Parlamentu stojí budova opery, tak trochu mě připomínající budovu opery ve Vídni. Ne snad vzhledem, ale spíše umístěním podél rušné silnice.

Vskutku krásný výhled nám nabízí sídlo hradu. Trochu změna oproti vyjížďce na lodi, při níž kromě krásných staveb vydíte i staré přežitky komunismu a někdy i architektonické úlety v podobě laciných imitací egyptských pyramid, připomínající výjevy z nějakých amerických kasínových center.

Sám hrad obsahuje některé věžičky ve stylu Turků, což mu dodává na exotičnosti. Ale i zde nemohly chybět opravy.

Mám takový malý zážitek. Asi 15 metrů od oplocení budovy Parlamentu jsem objevila muže spícího v křoví. Kdoví kdo to byl, snad bezdomovec, či jen opilý místní nebo turista nemaje se kde ubytovat. To už se dnes nedozvím.

Do zahraničí bez čisté hlavy nejezdit!

Byla jsem v Maďarsku, 5 dní v příhraničním městečku Koeszeg (čtěte Kjůseg) a pak 2 dny v Budapešti. Chtěla jsem poznat další zemi a udělat si představu, kde bych mohla a kde nemohla žít. Tady ne!

Maďarsko je velice podobné Česku (až na to, že my máme hory), dokonce jsem narazila i na české škodovky 120. (This is very good car, ye) Ale co mě nejvíce vadilo, to byla ta jejich řeč a neschopnost mluvit se mnou anglicky (No, I don´t speak) a nemožnost platit v Eurech. (Can I pay in Euro? In Euro? No). O maďarské, lehce jižansky nedochvilné povaze ani nechci dále hovořit. (No problem, just enjoy and wait!) Přeci jenom máme asi blíže k Německu co se týče té přesnosti. Rozhodně, my češi, volíme zlatou střední cestu, nebo možná lépe řečeno okliku. (One way or another?)

Asi bych si výlet za 10 EUR i užila a na všechny negativa pozapomněla, kdyby...Kdybych nepřijela do Maďarska s myšlenkama na domov a na to co mi tam všechno uniká.

Jednalo se o setkání národů (Polsko, Česko, Rakousko, Maďarsko e a Itálie), vynikající příležitost k poznání nových lidí, ale jakmile je v mozku blok, tak je tam prostě blok. Takže co si z toho vzít do budoucna? Jen s čistou hlavou a vyřešenýma otázkama z domova, jinak se to s Vámi potáhne. A do Maďarska hodně dlouho nejezdit. Stejně tam potkáte čechy u Balatonu. To radši pojedu na Máchovo jezero.