Citáty z knih

"Máš oči jako tabák" (Václav Hrabě)
"Mrs. Dalloway said she would buy the flowers herself." (Virginia Woolf)
"Láska je." (Paulo Coelho)
"Na cestě není cíl, cesta je cíl." (Beat Generation)

30 prosince, 2007

TAK OBECNĚ O KONCI MÉ BRIGÁDNIČINY V ALBERTU



(Tak to jsem já naposledy za pokladnou. Vím, vypadam tak jak kokot :D , po New Year půjdu k holiči....) Photo by Bufinka


Dnešní den byl velice zvláštní. Naposledy jsem si totiž stoupla za kasu, nasadila rozverný úsměv a přivítala zákazníky slovy: "Dobrý den!" Ano, je tomu tak, naposledy jsem si odpracovala brigádu v Albertu. Tak trochu více než jsem čekala, mě tato skutečnost donutila přemýšlet o tom, co mi to dalo a co mi to vzalo, takové to bilancování.
Vzalo mi to čas, ale ne zas tolik a tak trochu ideální představu o cenách výrobků. Jinak celou svou bezmála půlroční brigádu považuji za přínosnou. Poznala jsem, že lidičky, co tam pracují, jsou velice milí (pokud jim ovšem nedáte podnět, aby Vás pomluvili) a že jejich práce je náročná a zodpovědná. Ještě nyní si vybavím své první dny za pokladnou, kdy jsem roztřesenou ručkou vymačkávala pracně a hlavně dlouze vyhledané kódy, o poznávání pěčiva, ovoce a zeleniny raději nemluvě.
Kódů, co by měla pokladní znát je okolo 300. Já jich znám asi tak 100 řekla bych, těch nejvíce používaných a ostatní už vím kde hledat. Takže mé přemýšlení za kasou vypadalo asi nějak takto: 11588, 10 rohlíků, váha 3010, váha 3015, 85904213153, 673 pětkrát, váha 3578, 676, 414113 třikrát, dvakrát 12955, 281850, váha 3039 - celkem tolik a tolik - esc-šek-enter-0-enter-enter-zápis...enter-zápis.... takže takhle může vypadat i Váš nákup. Že jste z toho mimo? Já první týdny byla také! A to je právě důvod, proč potencionální návrat zpět za kasu, bude těžký, možná ještě těžší než úplný začátek. (Ale on asi nebude, kvůli tomu pomlouvání, o kterém jsem se dozvěděla).

Za svou krátkou působnost jsem stačia zažít různé příhody jako: (zloděj, rozlobený pán, který po nákupu za 3000, když zjistil, že mu vezmu jen 5 stravenek, následně odešel a nákup nám tam nechal, stálí zákazníci od členky záchrané služby přes důchodce až po alkoholičku kupující si Hradní svíci, hovězí polévky a jedny Viceroy červený -> 107 Kč, velice příjemnou postarší paní, co kouří Ronsonky, zablokování šuplíku s cdčkama a bezmocný výraz v očích paní T, zablokování kasy po mé výměne pásky a následný restart kasy, který trvá asi 5 minut, přerušení platby mezi terminálem a kasou a následné vzniknutí manka opět díky mě, vánoční nápory, kdy jely 4 kasy celý den a fronta neubývala, zákazníky stěžující si před zavíráním že není pečivo, lidi co se nemejou, malou holčičku co pokaždé přijde a řekne "Dobrrrý den, prrrosím Berrrtíky", důchodce, co si kontrolují každou položku, lidi hledající chyby na regálech, jen aby dostali poukázky na nákup, pána co v neděli po otevření platil 5000 a nedošlo mu, že opravdu v kase nemáme na vrácení, když jsme zrovna otevřeli, paní, které bankomat sežral kreditku, paní co si u nás nechala peněženku, věčně zapomenuté drobnosti z nákupu na pultu, kluka, kterému jsem dala 2 koruny, co mu chyběly, paní T jak mi vylíčila, že se po Fernetu totálně zeblila, objevila jsem nepokrevní příbuznou, potkala jsem pár našich učitelů a zjistila jsem, jak je profesorka H komunikativní, obsloužila jsem paní senátorku R, tahala balíky Pepsi Coly po 8->20 kilo, vysvětlovala lidem, proč nelze koupit nová cd v neděli, čekala, až si pán, co zapomněl peněženku a zjistil to na konci nákupu, tak až najde kreditku a vybere ... a je toho určitě ještě spousta. A to nepočítám neskutečnou prdel s Bufinkou, Livi a Luckou - příhoda s Luckou: Lucka: "Sme kamarádky"..Já: "Od tý doby, cos mi sáhla na zadek, už nejsme kamarádky" :D -> to jsou ty dvojsmysly, co si lidský mozek domýšlí).

Ale to nej naposledy. Doufám, že si mě budou pamatovat a to v dobrém, jako člověka, co je občas rozesmál, přinesl jim čokoládu, kupoval alkohol na svou "chlastací kreditku", věčně jim povídal o tom, jak se snaží zvyšovat pracovní morálku, označil jednu pokladní za buldoka, který na ostatní vrčí : "Máme zavřeno" (bylo to myšleno v dobrém)..Jestli si na mě takto vzpomenou budu ráda, ovšem na co určitě nikdy nezapomenou, je má chopnost vytírat! Jestli existuje člověk co to totálně neumí, jsem to já! Jedna pokladní si ze mě dokonce chtěla vzít prášek, další již šla sama dobrovolně a při mé zmínce, že já to udělám, prohlásila: "Bože jen to ne!"

Takže asi pro tyto zážitky s těmito lidmi mi ta práce za mizerný peníz, bolavé tělo a psychického stresu, bude chybět. Ne pro práci, ale pro tu atmosféru a pro možnost, pozorovat okolí a domýšlet si příběhy. Inspirativní.

A jak se zpívá v jedné písničce, co pořád hrajou na FM Plus (FM plus na krámě běží po celou dobu služby, takže sem pěkně zmagořená, pravda ale je, že to jakýsi psychologický dopad na zaměstnance má, slyší něco stálého a tak to přispívá k pocitu jistoty), takže jak se v ní praví, tedy zpívá: THIS IS THE END.