Mojí další literární obětí se stala knížka „Kdo chytá v žitě“ od Davida Salingera. Ať jsem četla jakékoli recenze všude byla označována jako legendární. Nemohu nesouhlasit, ale mám li být upřímná, četla jsem již lepší tituly. Tak trochu mi hlavní hrdina připomínal Adriana Molea, nepochopeného intelektuála, mající své sny a idealistické představy o životě. Poslední dobou se mi zdá, že motiv nepochopeného intelektuála je motivem vděčným a často používaným, což je jedině dobře, možná jsem taky takový nepochopený mini intelektuálek, který se ne a ne pořádně začlenit a ne ne být pochopen, mající své sny o hodných lidech a pěkném světě okolo.
Holden Caulfield
Hlavní hrdina se jmenuje Holden Caulfield, vyrostl v New Yorku a je mu 16 (17) let. Jeho maminka je v domácnosti, tatínek pracuje jako právník. Jinak v knize de facto vůbec nevystupují, jen párkrát se o nich Holden zmíní, když zvažuje, jak budou reagovat na jeho vyhození ze školy, či jak by reagovali, kdyby se opravdu rozhodl odjet stopem žít na Západ. Holden není jedináček, má staršího bratra B.D., který je scénárista a spisovatel a který žije v New Yorku. (Zde je malá nesrovnalost s originálem, z toho jsem pochopila, že sice ano žije v Hollywoodu, ale dělá prostituta). Bratra má celkem rád, líbí se mu některé jeho knížky. Koho má ale opravdu moc rád je jeho malá desetiletá sestřička Phoebe ( říká jí Phoebulka), která je na svůj věk velice vnímavá, bystrá a inteligentní. Právě díky ní se Holden v závěru rozhodne neodjet z města a zůstat. Kromě těchto dvou sourozenců měl ještě jednoho bráchu, ale ten bohužel zemřel. Domnívám se, že tato událost měla na Holdena značný vliv a že od té doby není zcela v pořádku po psychické stránce (představa že je postřelen, samomluva když je v úzkých, představa bratra…) Ale nedá se říci, že Holden je nějaký blázen. Jen prostě nenávidí dospělácký svět, vidí tu ošklivost světa dospělých a nejčistší mu přijde svět dětí, kteří jsou na sebe hodní, chovají se spontánně a neznají slova jako „Kurvo!“.
Hlavní hrdina se jmenuje Holden Caulfield, vyrostl v New Yorku a je mu 16 (17) let. Jeho maminka je v domácnosti, tatínek pracuje jako právník. Jinak v knize de facto vůbec nevystupují, jen párkrát se o nich Holden zmíní, když zvažuje, jak budou reagovat na jeho vyhození ze školy, či jak by reagovali, kdyby se opravdu rozhodl odjet stopem žít na Západ. Holden není jedináček, má staršího bratra B.D., který je scénárista a spisovatel a který žije v New Yorku. (Zde je malá nesrovnalost s originálem, z toho jsem pochopila, že sice ano žije v Hollywoodu, ale dělá prostituta). Bratra má celkem rád, líbí se mu některé jeho knížky. Koho má ale opravdu moc rád je jeho malá desetiletá sestřička Phoebe ( říká jí Phoebulka), která je na svůj věk velice vnímavá, bystrá a inteligentní. Právě díky ní se Holden v závěru rozhodne neodjet z města a zůstat. Kromě těchto dvou sourozenců měl ještě jednoho bráchu, ale ten bohužel zemřel. Domnívám se, že tato událost měla na Holdena značný vliv a že od té doby není zcela v pořádku po psychické stránce (představa že je postřelen, samomluva když je v úzkých, představa bratra…) Ale nedá se říci, že Holden je nějaký blázen. Jen prostě nenávidí dospělácký svět, vidí tu ošklivost světa dospělých a nejčistší mu přijde svět dětí, kteří jsou na sebe hodní, chovají se spontánně a neznají slova jako „Kurvo!“.
O příběhu
Trochu málo k příběhu samotnému. Hned na začátku se setkáváme s Holdenem jakožto vyhozeným žákem z přípravky v Pencey. Seznamuje nás se svými spolubydlícími, které nesnáší, ale přesto se s nimi baví, protože by jinak byl osamocený. Uznává některé jejich kvality, ale stejně je moc nemusí. Rozhodne se, že do středy, kdy škola oficiálně skončí, odjede do New Yorku a tam bude 3 dny žít. Kdyby se totiž rodiče dozvěděli, že ho znovu vyhodili, byl by malér. V N.Y. se setká s některými známými, narazí na prostitutku a pasáka, kteří ho oškubou, daruje peníze jeptiškám, opije se, navštíví svůj oblíbený rybník atd.. Prostě žije tak jak by chtěl žít, ale postupem času mu dojdou peníze a tak navštíví potají sestřičku. Ta mu půjčí cca 8 dolarů co má na Vánoce. Poté se vrátí rodiče a Holden se musí ukrýt a Phoebe opustit. Druhý den se rozhodne, že odjede z města, ale chce se ještě rozloučit s Phoebulkou. Ta ale nečekaně na schůzku přijde s velkým kufrem, že pojede s ním. Ale to Holden nechce, trochu se pohádají, on na ní zařve drž hubu a Phoebe začne brečet. Nakonec jdou spolu do zoo a Holden nikam neodjede. Vrátí se domů, jde na léčení k psychoanalytikovi a vypráví mu tento příběh. Jestli bude pilně studovat, to on neví. Jak může vědět něco, co ještě nezkusil? Mimochodem Holden velice často lže, ne že by chtěl, ale jakmile si něco vymyslí, není schopen přestat.
Jazykově-kompoziční stránka a návaznost na Beat Generation
Příběh je velmi jednoduchý, není nijak komplikovaný. Některé skoky v čase jsou snadno registrované a tak nedochází ke ztracení se v ději. Použita je ich-forma, jazyk nespisovný, hovorový. U některých pasáží se i člověk zasměje.
Hovoří se trochu reakci na beat-generation, tu vidím v tom, že Holden chtěl odjet stopem na Západ, ale neudělal to, kdežto beatník by neváhal ani chvíli. Ty 3 dny v N.Y. žil naplno, ale zjistil, že je vázán na svou malou sestřičku, na jediného člověka, kterého má rád a kterého nechce opustit. Má plno snů a ideálů, ale ve skutečnosti je tak trochu srab.
Celkové zhodnocení
Kniha se mi líbila, četla se velice lehce, dá se přečíst za 2 dny normálním tempem. Jednou bych se k ní ráda vrátila. I když jsem poslední dobou zvyklá na těžší díla, co se jazykové stránky a kompozice týče, nemohu říci, že tato kniha nemá svou hodnotu. Svou hodnotu má o mnohem více v psychologičnosti hlavního hrdiny. Právě proto spadá do kategorie psychologický román, který se mnohem více soustřeďuje na vyjádření duševního stavu Holdena Caulfielda, než na epický děj samotný.
87%
