" Kuřáci versus nekuřáci"
Od té doby co taákové společnosti začali vyrábět cigarety je svět rozdělen na dva tábory, na kuřáky a nekuřáky. Nejedná se však o rozdělení reálné, to by zřejmě jedna půlka zeměkoule byla obklopena oblaky dýmu, zatímco ta druhá by zela čistotu. Rozdělení je čistě teoretické, protože ve skutečnosti žijeme společně a to se jeví jako problém, který je třeba řešit již ne pouze požádáním o nekouření, ale zákony, alespoň to si myslí většina politiků a zřejmě i lidí.
Mezi nekuřáky existují jak zarytí odpůrci, tak lidé tolerantní. Jednou jsem četla jakýsi článek v jednich novinách, zpovídající občany zda by se měly rozdělit prostory v hospodách mezi kuřáky a nekuřáky. Výsledek mě nejenže šokoval, ale i rozesmál. Lidé co by hospody rozdělili, byli tací, kteří sami hospody navštěvují zřídka a nekouří. Na druhou stranu nekuřáci chodící do hospod se přikláněli k nerozdělování.
A teď mě napadá otázka, proč by o této situaci měli rozhodovat právě tací, kteří do těch hospod vůbec nechodí? Nevidím v tom logiku. (Proč by o zákonech o potratech měli rozhodovat muži? Ne nejsem feministka, jen nelezu lidem do zelí a netrhám jim lupení.)
Ono totiž lidé co nekouří a do hospod chodí, vědí, že realizace je téměř nemožná a i kdyby, stejně většina lidí v jejich okolí jsou kuřáci a rozdělení místností by vedlo k separaci.
Zkrátka, jdeme li do hospody, musíme chtě-nechtě s kuřáky počítat a být tolerantní. Na druhou stranu kuřáci by měli být tolerantní k nekuřákům, kteří je slušně požádají, zda by si nemohli zapálit jinde. Myslím, že k tomuto nepotřebujeme nějaké nesmyslné zákony. Sama znám ve svém okolí hodně kuřáků a tak se snažím být tolerantní. A oni se mě vždycky zeptaj zda si můžou zapálit, už jsem je této slušnosti takříkajíc naučila :) Stačí jen to, aby se každý choval dle svého nejlepšího svědomí.
Žádné komentáře:
Okomentovat