Citáty z knih

"Máš oči jako tabák" (Václav Hrabě)
"Mrs. Dalloway said she would buy the flowers herself." (Virginia Woolf)
"Láska je." (Paulo Coelho)
"Na cestě není cíl, cesta je cíl." (Beat Generation)

25 prosince, 2007

Šulc Jiří - Dva proti říši


V posledních týdnech se velikým hitem na českém knižním trhu stal titul Jiřího Šulce - Dva proti říši. Přestože nerada podléhám koupi masově oblíbených a reklamně proklamovaných titulů, po otevření této knhy jsem dospěla k názoru, že by nebylo od věci, učinit drobnou výjimku. Přesvědčil mě i fakt, že kniha pojednává o etapě našich dějin a tak jako správný čech, bych titul měla přinejmenším zběžně znát. Po jeho přečtení mohu knihu vřele doporučit a to nejen pravidelným, ale i občasným čtenářům.

Příběh, který všichni dávno známe
Jiří Šulc vypracoval reálný obraz životů českých vojáků ve službách britské exilové vlády, ale i českých odbojářů a německých protektorů. Od začátku knihy je každému jasné, kam příběh dvou hlavních hrdinů (Gabčíka a Kubiše) nezadržitelně směřuje. I přes tuto skutečnost čtenář nepřeskočí jedinou řádku a neodtrhne se od knihy, byť jen na okamžik. Nebudu se tu dlouze rozepisovat o příběhu samotném, jen naznačím, že s hlavními hrdiny projdeme jejich výcvik ve Skotsku, vyskočíme nad Protektorátem Bohmem und Mahren, zkontaktujeme český odboj, naplánujeme atentát na říšského protektora Heydricha, který následně uskutečníme a nakonec s nimi zažijeme i jejich poslední dlouhý boj, který skončí smrtí jejich i jejich spolubojovníků. Kromě příběhu Gabčíka a Kubiše se setkáme s mnoha dalšími historicky existujícími postavami, ať už členy odboje nebo německé vlády.

Osobní životy
Kniha ale není pouhým výčtem bojových akcí, které museli vojáci podstoupit, ale zabývá se i jejich osobními životy. Můžeme sledovat vyvíjející se vztahy v rodinách, které je ukrývaly, ale i milostné "avantýry" Gabčíka a Kubiše. Tím že autor používá často přímou řeč, nám dává možnost si reálně představit dialogy, jak mohly eventuálně probíhat. Zjistíme jak byl Gabčík pro slečny neodolatelný a jak se opravdu jednoduše seznamoval. I tyto obrazy z jejich života dodávají knize velkou autenticitu. Kromě zmiňovaných milostných vztahů, se autor zabývá i rodinými vztahy a to hlavně, když se někteří členové parašutistického výsadku bojí o životy svých příbuzných. Každý to řeší po svém. Někdo se zabije, jiný jde udat přátele (Čurda - ten kdo prozradil úryt v kostele).

Svědectví doby a morální dopad
Spíše než sám silný příběh mě zaujalo poslání celé knihy, které z ní jednoznačně vyplývá. Hlavně z posledních stránek je značně cítit odhodlání čechů bojujících za svou zemi, jejich víra v lepší zítřky a ochota zaplatit vlastním životem, jen aby ta naděje na zítřky přežila. A to nemluvím pouze o vojácích, ale hlavně o členech českého odboje, kteří byli za nápomoc vojákům potrestáni smrtí nejen jich samotných, ale i jejich rodin. To samé se stalo rodinám vojáků a jen minimum jedinců přežilo následující německé represe. Další velice zajímavou skutečností je náhled na tehdejší německé praktiky, které měly český národ přinutit kolaborovat s nimi. Vyhrožování, otisknutá jména zabitých v novinách, neustálé rozhlasové hlášení o zabíjení, nebo příslib několika miliónů za pomoc při dopadení atentátníků. Člověk by se až divil, kolik lidí podlehlo a donášelo na své krajany. Na druhé straně je nám přinesem obraz lidí, co se nevzdávají a jsou ochotni podstoupit kruté fizické i psychické nátlaky a přesto neprozradí jedinou informaci.

Učitě nepřehlédněte
Je dle mého názoru záhodno knihu si přečíst a odpovědět si sám na otázku, jakou roli byste zaujali v dané době Vy. Zda by jste utekli před vytvořením protektorátu a stali se členy odbojové vlády či armády, nebo zda by jste zůstali a následně se snažili působit v českém odboji a pomáhat českým vojákům, nebo zda by jste donášeli na své spoluobčany s cílem zachránit si vlastní krk.

Udělal Beneš dobře aneb co se mělo stát, stalo se
Tato otázka nepřímo leží na rtech autora. I když Beneše možná mnozí odsuzovali (či stále odsuzují) za přípravu plánu na atentát a za jeho provedení, dle mého názoru nebyla jiná volba. Jak sám autor v knize naznačuje, češi museli britům ukázat, že mají schopné lidi a že nechtějí být součástí říše. Obviňovat Kubiše, Gabčíka a spol. za to, že jsou zodpovědni za následovné vyhlazování českého národa, je dle mého názoru nesmysl. Kdyby tak neučinili, Němci by tak postupovali stejně. Historie se nedá změnit a vše co se odehrálo, mělo nějaký smysl a proto se nezabývejme tím, že to mohlo být i jinak. Bylo to tak, jak to bylo a prezident Beneš činil dle svého nejlepšího svědomí, i když ho jistě ztráta několika tísíců čechů mrzela až do konce jeho života.

Jazykově-kompoziční mini rozbor
Co se jazykových a kompozičních prvků týče, tak kniha je psána velice čtivě, dokonce jsem měla problém v momentě, kdy jsem ji odložila. Celou dobu jsem myslela na to, jak to bude pokračovat. Vhodným užitím jazykových prostředků, autor dosahuje jedinečného zachycení atmosféry života v období protektorátu. Je použitá jak přímá, tak nepřímá řeč, doplněna místy udáním přesného datumu, pro lepší orientaci v čase. Většina postav je historicky prokazatelná, jak sám autor v doslovu zmiňuje. Obrovské uznání si bezpochyby zaslouží autorova historická práce, díky níž je kniha poutavým příběhem, který se odehrává na pozadí historických událostí.

Titul 100% stojí za přečtení!



100%

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Wow ty jsi ale výkonná bibliofilka!
Každopádně myslím, že pan prezident Beneš je nedoceněnou postavou našich dějin, a to velice významnou!

Falco - nas pejsek řekl(a)...

Jsem stejného názoru. Bohužel neměl štěstí na dobu, ale dokázal se s tím poprat a nebýt jeho, možná.... víme co tím myslím? Ani se mi to nechce vyslovit.