Requiem for my Guitar

Hajzlové ji zabili,
a srdce ji probodli,
umírá mi tu teď pod rukama,
a říká mi:
"Má drahá potůstalá".

Oči pláčem zmíráné mám,
člověk bude zase jednou sám.
Pomalu ztrácí život svůj,
ten verš je a jen Tvůj:
"Má Lásko, jediná milovaná".

Stále cítím její struny na rukou,
jež zůstanou jenom další vzpomínkou,
na den kdy naposledy jsem jí vzala,
a verše jí psala, psala, psala.

Rozpadá se, cítím to,
jen prach z ní zůstane,
poslední tóny dnes hrané,
chci věnovat své Kytaře.

Setmělo se v duši mé,
mé srdce pláče,
nad rozlitým mlíkem...
C,F,C,G....
Jen poznat toho Sráče.