Dnešní příval poezie ještě nekončí. Ráda bych Vás seznámila s básní Dveře od Miroslava Holuba, která nás agituje k tomu, abychom se nebáli cokoli a udělat a chopili se každé šance, která se nám naskytne, protože jedině tak se můžeme posunout vpřed.
Jdi a otevři dveře.
Třeba je tam venku
Strom nebo les,
Nebo zahrada,
Nebo magické město.
Jdi a otevři dveře.
I kdyby tam byla jen
tikající tma,
i kdyby tam bylo jen
duté vanutí
i kdyby tam
nic
nebylo,
jdi a otevři dveře.
Jdi a otevři dveře.
Třeba tam pes zaškrabe.
Třeba je tam tvář,
Nebo oko,
Nebo obraz
obrazu.
Jdi a otevři dveře,
Když je tam mlha,
Spadne.
Aspoň
Průvan
Bude.
19 července, 2007
Dveře od Holuba
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat